Týden projektů a ŠVP

C. A: Tak co, užila sis školu v přírodě?

N: Celkem jo…Ty?

A: Jo, bylo to v pohodě.

N: Chutnalo ti tam jídlo?

A: Až na první den, kdy jsme měli úplně rozvařené těstoviny,

to bylo fajn. Co ti tam chutnalo nejvíc?

N: Asi rajská a svíčková. A co tobě?

A: Taky ta rajská a asi pizza.

N: Líbil se ti celodenní výlet do Sloupu?

A: No, byla to trochu nuda, ale furt lepší než jet 2 hodiny do

Liberce…

N: To jo.

A: Byla jsi spokojená s naším vychovatelem Štěpánem?

N: Jo byla, přišlo mi dobrý, jak nás bral jako ty starší, jako

deváťáky, a tak nám dával víc osobního volna a chápal, když se nám

zrovna nechtělo nic dělat.

A: Jo no…

N: Líbila se ti celotáborová hra?

A: No jako moc mě to nebavilo, ale furt byla lepší než minulý

rok…

N: To jo, tenhle rok ty hry byly aspoň trochu zajímavý.

 

D. Minulý týden jsem s Markétou plnila úkol zadaný od paní učitelky Polákové,

což bylo dokončení chemických výstražných značek v učebně chemie ve

druhém patře a vymýšlení a zrealizování obrázků na velké čtvrtky s tématikou

hodící se do učebny chemie. Celý úkol nám zabral pět dní. První den jsem sama

dokreslovala barvami na zeď 6 chemických výstražných značek v učebně

chemie. Během zbylých čtyř dní jsme měly velmi náročný úkol a to najít

obrázek, který odpovídal kritériím zadaných od paní učitelky a zároveň nebyl

příliš složitý na zrealizování. Podařilo se nám nakreslit 6 obrázků podle zadání a

to poměrně v krátkém čase, což je obrovský úspěch. Poslední den jsme již

nekreslily a místo toho jsme společně s ostatními žáky z devátých tříd, kteří také

nejeli na ŠVP, měli náhradní program. Ten zahrnoval také pletí plevelu na

školních pozemcích nebo kompletní historii vzniku našich jmen a příjmení. Celý

týden jsem si moc užila.

 

E. Ahoj, tak představ si, že celý týden jsme si mohly ve škole dělat, co chceme.

Jako sice jsme měly zadanou takovou prácičku, ale to je jen menší detail. Nejvíc

libový bylo, jak jsme byly úplně samy ve třídě. V pohodě jsme otvíraly tři ty

velký okna úplně dokořán a nikdo nám do toho nekecal. Sice je zákaz ve

školním řádě na ty okna sahat, ale tak, kdo to řeší, že jo. To, co učitelky nevidí,

to se může. Navíc pokaždé, když jsme „velmi pracně – né vůbec jsme nebyly

totálně líný“ dokončily ty obrázky, tak jsme si hezky pustily na interaktivku

nějaký hodně libový filmík. Zatáhly žaluzky a pěkně si ho zmrkly. Fakt to bylo

mega super, skoro jako v kině, možná i lepší, protože nám nikdo nekecal do

toho, na co se koukáme. Samozřejmě, že nás chodila paní učitelka občas

zkontrolovat, ale to nevadilo. Taky jsme hrály karty, nebo volaly Nicolasovi, jak

se mají na ŠVP. Byl to opravdu super (filmový) týden. Až ten poslední den byl

trochu nuda a navíc, když jsme okopávaly ty kytky, tak do nás pražilo slunce,

takže tam bylo na chcípnutí. Ale i tak to bylo super 

 

F. Dobrý den, zatímco byly ostatní žáci na kulturním pobytu ve Svoru, aby

se mohli vzdělávat i jiným způsobem, na čerstvém vzduch, v zelené

přírodě, v jiném prostředí. Já a má spolužačka Michaela jste se snažili

pracovat na zlepšení prostředí školy. Nejdříve jsme malovali chemické

značky na zdi, abychom upozornili žáky na nebezpečnost všech

chemikálií a poté jsme malovali na čtvrtky různé chemické pomůcky,

abychom vyzdobili třídu, kde se žáci učí chemii. S dozorem učitelů jsme

pomáhali uklízet prostředí před školou, ale kvůli úmornému vedru jsme

museli této činnosti nechat. Čas strávený zde ve škole byl pro mou

osobu prospěšný a velmi jsem si tu užila všechny aktivity, které jsme

měli naplánované. Snad se vám naše výkresy líbily a přeji pěkný den.

 

G. Čau, no víš oni byli na škole v přírodě, prej aby si vyzkoušeli jiný styl

výuky na čerstvím vzduchu. Ti ani nebudu říkat, jak to tu bylo suproví.

Většina učitelek pryč, s kámoškou Míšou jsme celé dny malovali a

domu jsme odcházeli o hodinu dřív. Jediné co bylo fakt k „hovnu“ bylo

to neustálé kontrolování, když jsme museli makat na tom pozemku

před školou. Zrovna přišli vedra jak prase a nepomohlo nám oni

votevřít vokna. Jinak to tu bylo celkem fajn, al nemohla jsem se sakra

dočkat až budu doma. Po zbytek týdne jsme se už jako fakt nudili a

nevěděli co tu ježiši máme dělat, protože tu byla takováááá nuda. Hele,

tak se zatím měj a někdy se stav na véču. Zdar!

 

 

H. Místo školy jsme byli na škole v přírodě. Byli jsme ve Svoru, kde jsme byli již po třetí. Myslel jsem, že

to bude nudné jet na to stejné místo, ale nebylo. Dělali jsme tam chemické experimenty na reakce

některých látek. Vyrobili jsme sopky, ve kterých proběhly různé reakce, například ocet s jedlou sodou.

Reakce byly různé, od pěny až po jiskry. Další dny jsme byli na kopci Klíč nebo v Liberci v IQlandii.

V IQlandii jsme zkoušeli různé „experimenty“, které se týkaly lidského těla, geologie, fyziky a dalších

oborů. Odpoledne byla celotáborová hra na téma Interpol. První etapa byla přerušena deštěm, ale

jinak jsme měli celkem dobré počasí. Nejzajímavější etapou byli živnosti, kde jsme měli stánky a za

fiktivní peníze jsme poskytovali různé služby. Bylo tam casino, tetovací salón a mnoho dalších

živností. Po etapách měli různé sportovní aktivity – volejbal, basketbal, lezeckou stěnu. Byla to

poslední škola v přírodě, takže to byla již trochu taková rozlučka.

 

I. Byli jsme na škole v přírodě a byli jsme ve Svoru, ale už po třetí, takže jsem si myslel, že to bude opruz

ale nebyl. Zkusili jsme nějaké experimenty v chemii, které jsme naaranžovali jako sopky. V jíné dny

jsme byly na Klíči a v Liberci v IQlandii. V IQlandii byli nějaké jevy a lidské tělo. Měli jsme jako

odpolední program celotáborovku, která se jmenovala Interpol. Při první etapě pršelo, takže jsme ji

nedokončili. Nejlepší byli živnosti, kde jsme se snažili získat co nejvíce peněz – pomocí kasína nebo

kosmetického salonu. Po programu jsme měli sportovní hry. Byla to dobrá, ale poslední škola

v přírodě.

 

J. Tenhle týden byl dobrý. Připravovali jsme pro 5. a 4. třídy na téma filmová hudba. Měli jsme na přípravu pouze 3 dny, mně se to zdálo trochu málo, ale nebylo, stihli jsme to. V pondělí jsme očekávali 5. třídy v učebně zeměpisu. Každou hodinu k nám přicházely jiné třídy, měli jsme připravený program: nejdřív jsme se seznámili v kruhu a potom jsme jim rozdali papíry a my jsme jim pustili písničku z filmu a oni měli napsat, z jakého filmu to je. Byli moc šikovní, věděli skoro všechno až na nějaké výjimky, protože jsme tam měli jednu písničky, kterou asi neznali...., ale někomu se povedlo napsat všechny písničky správně. V úterý jsme v naší učebně přivítali 4. třídy- ty byly o něco horší, protože pořád řvaly, nevím sice, jestli to bylo radostí, nebo že nás chtěly naštvat :D, ale taky to bylo dobrý. Sice věděly o něco méně, ale alespoń si to užily, asi si myslím, že měly radost z toho, že se nemusí učit. Já bych byl taky rád. Tenhle týden byl opravdu skvělý a já jsem se přiučil, jaké to mají učitelé, když nás pořád hlídají, ale my pořád děláme bordel a křičíme.

 

K. Ahoj babi,

už jsem se vrátila ze školy v přírodě, kterou jsem strávila ve Svoru. Už jsme tam

párkrát byli, minule jsme byli v Hrachově, kde jsem si to oblíbila, takže jsem se

bála, že se mi tady nebude líbit, tak jako tam. Ale to se nestalo.

Odjížděli jsme ve středu odpoledne, naštěstí jsem měla dostatek času si

všechno pořádně překontrolovat, abych nic nezapomněla. Když jsme přijeli, tak

nám rozdali povlečení jako každý rok a bylo takovéto seznamování. Dostali jsme

stejného vychovatele jako minulý rok, z čehož jsme byli opravdu nadšení,

protože Štěpán už nás znal a je s ním sranda. Všichni vychovatelé byly mladý,

takže jsme si s nimi rozuměli víc. Ze začátku nám tam pršelo a museli jsme kvůli

dešti přerušit i etapy celotáborové hry, ale ke konci týdne, tam byly tropické

teploty, takže jsme se s holkami opalovaly. V celotáborové hře jsme díky

našemu snažení skončili druzí.

Na dopolední programy jsme měli od naší třídní učitelky naplánované projekty,

které jsme natáčeli a uděláme z toho film. Byli jsme i na Klíči, což je větší kopec,

ze kterého je výhled na celý tábor i do okolí.

Na celodenním výletě jsme byli v Liberci v IQ parku. Moc mě to tam bavilo,

vyzkoušela jsem si tam snad všechno, co šlo. Strávili jsme tam asi tak tři hodiny,

pak jsme měli rozchod v nákupním centru. Za celý týden jsme měli dvě

diskotéky, na kterých jsme se všichni vyblbli.

Vařili tam opravdu dobře, měli jsme tam třeba pizzu, smažený sýr nebo rizoto,

všechno mi moc chutnalo. Hodně jsem se tam sblížila s lidmi ze školy, se

kterými ani nemám šanci se bavit. Celý týden jsem si opravdu moc užila, bylo

mi tak líto, když jsem to tam opouštěla. Ale vezu si aspoň vzpomínky, které

nezapomenu. Moji poslední školu v přírodě, s lidmi, se kterými chodím do

školy, jsem si užila. Zbytek ti povím, až se uvidíme.

 

L. Vyprávění

Když jsme Bonnie dostali zpátky od p. Beránka, chodili jsme jen na vyjížďky, abychom si navzájem

více důvěřovaly a aby si Bonnie v zimě po tom všem odpočala. Na vyjížďkách se musí jít dopředu, to

je dobře proto, že když se něčeho lekne, neuskočí do strany, ani se neotočí o 180 stupňů, ale jen

trochu vyrazí. Občas se nám stalo, že chtěla převzít velení ona a prostě zastavila a stála. Hodně lidí

by to řešilo tím, že by nejdříve pobídli, potom koně šlehli bičem, či by použili ostruhy. Na jejich koně

by to možná i fungovalo, ale potom z ježdění nemají radost a jsou otupení. Jde to přece ale i bez

násilí. Stačí koni otočit hlavu (tak nemůže vyrazit, kozlovat, atp..) a pobídnout koně na kruh, který se

postupně zvětšuje, až se dá nakonec normálně jít. Když už v březnu nebyl sníh a půda byla pevná,

začali jsme trénovat na zahradě. Začátky byly doopravdy těžké. Zezačátku jsem byla ráda když jsme

ušly samy v kroku pár metrů. Když jsem chtěla naklusat, schytala jsem od ní vražedný obličej a

povedlo se nám to po takových 2 jízdárnách. Dala jsem dvě kavalety jako tunel, kde bylo naše místo

na pobídku do klusu, aby si více spojila pobídku s reakcí. Hodně dlouho nám trvalo, než jsme

nacválaly, ale je to lepší, než na koně spěchat. Pořád na mě ukazovala ten obličej, jakoby říkala, abych

s tímhle šla do háje. Každá lekce byla pro ni jiná, i když jsme nakonec procvičovaly ty samé věci.

Nechtěla jsem jí unudit. Až nedávno z ničeho nic nám to začalo jít a mohly jsme jít dál. Měla z toho

radost. Už nešla jako svázaná, ale je dopředná a pod kontrolou. Už začínáme skákat řady a volné

skoky, kam jde s chutí a jsme z toho šťastné obě dvě. A to o ní říkali, ať jí prodáme svému největšímu

nepříteli.

 

M. Filmová hudba program místo ŠVP

Místo školy v přírodě jsme chodili normálně od 7:45 do školy a končili jsme dříve - ve 12:20

místo 13:15. První den jsme se společně sešli v kinosále, kde jsme se celý den dohadovali o

tom, jaký bude program. Druhý den jsme se sešli a připravovali jsme ve skupince program

pro 5. a 4. Třídy. Třetí den jsme se sešli už ve své třídě, kde jsme vše připravili. V pondělí a

úterý k nám chodili děti a jim jsme přednášeli naše programy.

Program se nám líbil akorát na výjimky nějakých dětí, třeba když nás neposlouchaly nebo byli

drzé ….. Vymyšlené to bylo dobře, protože když jsou děti na ŠVP tak by se zbytek neměl učit

a toto bylo o dost zábavnější.

 

N. Babičce:

Byla to první etapová hra. Šly jsme po třech a já šla s XX a XY. Šly jsme podle trasy

označené oranžovými fáborky visícími na stromě, která se křížila s bíle označenou trasou. Ta

byla pro první směnu. Pro ty mladší. Chodilo se ve dvou směrech. Na trase byly umístěny

úkoly, které jsme plnily. Protože jsme šly mi tři spolu, byla to opravdu zábava. Neustále jsme

potkávaly skupinky, které šly proti nám, až jsme začaly pochybovat, že jdeme správně. Asi u

pátého úkolu nás chytil déšť. Stály jsme v řadě čekajíc až příjdeme na řadu. Stále jsme mokly

víc a víc…..

 

O. Mamce

Při první etapové hře mě to bavilo, ale bohužel potom začalo pršet, takže se to

muselo zrušit. Šly jsme ve skupině tří lidí a chodily jsme po oranžových

fáborkách a plnily různé úkoly, které nám zadali. Ve skupině jsem byla s XX

a XY. Ty úkoly byly docela lehké, ale mě stejně moc nešly. Po cestě jsme si

povídaly a mohly jsme si dělat, co jsme chtěly, takže to byla fakt zábava. Nebyla

ani tak moc dlouhá ani namáhavá.

 

P. Jeli jsme na školu v přírodě do Svoru. Jako vychovatele jsme dostali Štěpána, který byl hrozně super.,

protože nás do ničeho nenutil. Prostě jen chtěl, abychom si to „v rámci možností“ co nejvíc užili. První

etapová hra, kterou jsme hráli, bylo najít pachatele….v podstatě jsme si hráli na agenty, my deváťáci, ale

to nevadilo. Chodili jsme po lese a hledali oranžově praporky a přitom plnily různé úkoly. Ke konci

k tomu začalo pršet a společně se Štěpánem jsme čekali uprostřed lesa bez signálu. Po půl hodině

kdy pršelo o něco méně, jsme se vydali po trase zpět k chatkám. Večer jsme poté měli diskotéku.

 

Q. Jelikož jsme nejeli na ŠVP, tak jsme tady chystali program pro 4. a 5. třídy. Byla tady celkem

sranda a mně osobně se to tady líbilo. 5. třídy byly v pohodě, ale 4. třídy byly strašně

uřvané. Poslední den jsme se měli učit, ale moc jsme se neučili. Uklízeli jsme na školní

zahradě, rozebírali jsme, jak vznikla naše jména a jednu hodinu jsme měli dokonce volnou.

 

R. Minulý týden byl dobrý.

Celý týden mě dost bavil,

protože jsem nemusel nic

dělat.