Impresionismus, symbolismus, dekadence

Prezentace

Prezentace 2

LITERATURA NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ
Společensko-historické pozadí
- rychlé životní tempo, konkurenční boj, růst sociálních problémů
- pesimismus, beznaděj, neklid, nejistota - krize myšlení a kultury
MYŠLENKOVÉ SMĚRY:
Nihilismus (z lat. nihil - nic) Friedrich Nietzsche
Voluntarismus (z lat. voluntas - vůle) Arthur Schopenhauer
UMĚLECKÉ SMĚRY:


Impresionismus (z lat. impressio - dojem, otisk)


Malířství
C. Monet
E. Manet, E. Degas, A. Renoir


Postimpresionismus -

P. Cézanne, Vincent van Gogh, Paul Gauguin
Sochařství
A. Rodin
Hudba
C. Debussy
Literatura
P. Verlaine, A. Sova, F. Šrámek


Symbolismus (z řec. symbolon - znak)

Cílem symbolismu bylo zobrazit racionálně nepopsatelné věci a jevy pomocí zvolených symbolů jako prostředníků mezi realitou a duší. Inspirovali se technikami sdělení mystické literatury a bájí, konstruovali snové krajiny jako zahrady symbolů pro zachycení složitých duševních stavů.
Malířství
G. Moreau, O. Redon, skupina Nabis, J. Preisler
Sochařství
F. Bílek

Hudba

Richard Wagner

Literatura
E.A. Poe, Ch. Baudelaire, P. Verlaine, S. Mallarmé, O. Březina, A. Sova

 

Dekadence (z fr. décadence - úpadek)

Básníci, spisovatelé a umělci, kteří se postavili proti tehdy vládnoucímu popisnému naturalismu, realismu, klasicismu, racionalismu a proti obecné víře v pokrok, toto označení nakonec přijali a ke konci 19. století se dekadence stala mezi vzdělanci téměř módou. Dekadence vychází z pocitů marnosti, prázdnoty a nudy, případně i zklamání a beznaděje jednotlivce, jak je v soudobé filosofii představoval například Arthur Schopenhauer a do jisté míry i Soren Kierkegaard. V literatuře se dekadentní postoj projevuje zejména pesimistickými náladami, pocity zmaru, morbiditou, mysticismem, erotickou přesyceností, ale i narcismem. K životu dekadentů se často vázalo bohémství, satanismus, nevázaný sex, alkohol.

Proti představám o výchovném poslání umění, jež by mělo představovat kladné hrdiny a společenské vzory, dekadence zdůrazňovala svébytnost umění, které ničemu jinému neslouží. "Umění pro umění", francouzsky l´art pour l´art, se stalo jedním z hesel dekadence, podobně jako představa "čistého umění". Básníci i umělci si zakládali na novosti a překvapivosti krásy, kterou objevovali právě v postavách osobně rozvrácených, ve věcech starých, zchátralých, v originalitě básnického jazyka a symbolů, které skrývají hloubku a tajemství (symbolismus). Východisko z nudné šedi pohodlného života hledali mnozí v esoterismu, ve východní moudrosti, v okultismu a podobně.

lartpourlartismus
Literatura
P. Verlaine, S. Mallarmé, O. Wilde, K. Hlaváček, J. Karásek ze Lvovic


Civilismus (z lat. civilis - občanský)
Literatura
W. Whitman, S. K. Neumann


Novoklasicismus (z lat. classicus - vynikající, vzorový)
Unanimismus (z fr. unanimisme, od lat. unus - jeden, animus - duch)
Secese (z lat. secessio - odchod, odloučení, odštěpení)
Hlavní představitelé:
A.Gaudí
G.Klimt
A. Mucha

FRANCIE
tzv. prokletí básníci
Charles Baudelaire [šárl bodlér] (1821 - 1867)
Květy zla (1857)
Paul Verlaine [pol verlén] (1844 - 1896)
Romance beze slov (1874)
Jean Arthur Rimbaud [žán artyr rembo] (1854 - 1891)
Opilý koráb (1871)
Iluminace (1886)
Stephane Mallarmé [stefan] (1842 - 1898)
Faunovo odpoledne

 

VELKÁ BRITÁNIE
Oscar Wilde [oskar vajld] (1854 - 1900)
Jak je důležité míti Filipa (1894)
Ideální manžel (1895)
Obraz Doriana Graye (1891)
Šťastný princ a jiné pohádky (1888)
USA
Walt Whitman [volt vitmen] (1819 - 1892)
Stébla trávy (1855)
NĚMECKO
Rainer Maria Rilke (1875 - 1926)
Kniha hodin (1905)
Sonety Orfeovi (1923)
RUSKO
Anton Pavlovič Čechov (1860 - 1904)
Racek (1896)
Strýček Váňa (1897)
Tři sestry (1901)
Višňový sad (1904)

 

ČESKÁ LITERATURA OD PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ DO KONCE 1. SVĚTOVÉ VÁLKY
Společensko-historické pozadí
- stupňování národněpolitického zápasu s Vídní
- radikalizace inteligence i dělníků
- růst nacionalismu, anarchismu, antisemitismu
- po vypuknutí 1. svět. války nechuť Čechů bojovat za Rakousko - protičeské
perzekuce, zatýkání
- 28. října 1918 - vznik Československa
UMĚLECKÉ SMĚRY A SKUPINY, VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ ČESKÉ LITERATURY
1. Česká moderna (1895)
Manifest České moderny - J. S. Machar, A. Sova, O. Březina, V. Mrštík, F. X. Šalda
Josef Svatopluk Machar (1864 - 1942)
- iniciátor České moderny, autor Manifestu Česká moderna
- ovlivněn realismem
- narodil se v Kolíně v rodině mlynářského stárka
- studoval v Praze
- téměř 30 let působil jako úředník ve Vídni
- po vzniku Československa vykonával funkci generálního inspektora čs.armády
- názorově se rozešel s Masarykem i přáteli, klonil se k politické pravici a k individualismu
POEZIE:
Zde by měly kvést růže (1894)
Magdaléna (1894)
Svědomím věků (1901 -1926)
Golgatha (V záři helénského slunce (1906), Jed z Judey (1906),Barbaři (1911) atd.

 

Antonín Sova (1864 - 1928)
- představitel impresionismu a symbolismu
- narodil se v jihočeském Pacově v učitelské rodině
- studoval práva, stal se úředníkem Městské knihovny v Praze
POEZIE:
impresionismus
Květy intimních nálad (1891)
symbolismus
Vybouřené smutky (1897)
Údolí nového království (1900)
Ještě jednou se vrátíme (1900, doplněno 1912)
Otokar Březina (1868 - 1929, vl. jménem Václav Jebavý)
- představitel symbolismu
- narodil se v Počátkách na Českomoravské vysočině jako syn obuvníka
- studoval na reálce v Telči
- stal se učitelem a působil v Nové Říši na Moravě a v Jaroměřicích
POEZIE:
Tajemné dálky (1895)
Svítání na západě (1896)
Větry od pólů (1897)
Stavitelé chrámu (1899)
Ruce (1901)
František Xaver Šalda (1867 - 1937)
- největší osobnost české literární kritiky
- narodil se v Liberci v rodině poštovního úředníka
- nedokončil studia práv, stal se spisovatelem z povolání, později se věnoval kritice
- od roku 1916 přednášel na UK dějiny moderních literatur
- byl členem redakce Ottova slovníku naučného
- 1925 založil listy pro kritiku a umění Tvorba, 1928 časopis Šaldův zápisník
- stal se mistrem kritického eseje
Duše a dílo (1913)

 

2. Česká dekadence
básníci sdružení kolem časopisu Moderní revue
Jiří Karásek ze Lvovic (1871 - 1951, vlastním jménem Josef Karásek)
- iniciátor a představitel české dekadence
- zakladatel časopisu Moderní revue
- narodil se v Praze ve zchudlé měšťanské rodině
- pracoval jako poštovní úředník
POEZIE:
Zazděná okna (1894)
Sodoma (1895)
PRÓZA:
Gotická duše (1900)
Karel Hlaváček (1874 - 1898)
- nejvýraznější básnický talent české dekadence
- narodil se v Praze v dělnické rodině
- měl velké výtvarné nadání
- předčasně zemřel na tuberkulózu
POEZIE:
Pozdě k ránu (1896)
Mstivá kantiléna

 

3. Tzv. buřiči
skupinu anarchistických buřičů dočasně spojoval časopis Nový kult (1897 - 1905)
Viktor Dyk (1877 - 1931)
- básník, dramatik, prozaik, právník, politik
- narodil se v Pšovce u Mělníka v rodině hospodářského správce
- po ukončení právnické fakulty pracoval jako novinář, za svoji literární a politickou
činnost byl vězněn (1916 - 1917)
- po válce aktivně pracoval v národně-demokratické straně, 1925 zvolen senátorem
- tragicky zahynul v Jaderském moři
POEZIE:
Satiry a sarkasmy (1905)
Pohádky z naší vesnice (1910)
PRÓZA:
Krysař (1915)
DRAMA:
Zmoudření dona Quijota (1938)

Fráňa Šrámek (1877 - 1952)
- básník, prozaik, dramatik, publicista
- narodil se v Sobotce v rodině berního úředníka
- studoval gymnázium v Písku a Roudnici, studium práv přerušil dobrovolnou vojenskou
službou
- vězněn za antimilitaristické postoje
- bojoval v 1. světové válce
POEZIE:
Života bído, přec tě mám rád (1905)
Modrý a rudý (1906)
Splav (1916)
PRÓZA:
Stříbrný vítr (1910)
DRAMA:
Léto (1915)
Měsíc nad řekou (1922)
Stanislav Kostka Neumann (1875 - 1947)
- básník, prozaik, publicista, překladatel, politik
- narodil se v Praze v rodině zámožného advokáta a poslance
- po otcově smrti byl vychováván tetami v rodinné olšanské vile - centrum anarchistů
- přerušil studia na střední škole, stal se novinářem a spisovatelem
- v procesu s Omladinou odsouzen k 14 měsícům vězení
- založil časopis Nový kult
- bojoval v 1. světové válce
-1921 vstoupil do KSČ, věnoval se politické práci
POEZIE:
Jsem apoštol nového žití (1896)
Apostrofy hrdé a vášnivé (1896)
Satanova sláva mezi námi (1897)
Sen o zástupu zoufajících

Kniha lesů, vod a strání (1914)
Nové zpěvy (1918)
Rudé zpěvy (1923, doplněno 1945)
František Gellner (1881 - 1914)
- básník, prozaik, novinář, karikaturista a ilustrátor
- narodil se v Mladé Boleslavi v rodině drobného podnikatele a živnostníka
- studoval techniku ve Vídni, báňskou akademii v Příbrami ( vedl život chudého
bohémského studenta - vysoké školy nedostudoval)
- po vojně odjel studovat malířství - Mnichov, Paříž, Drážďany
- 1911 začíná pracovat jako redaktor Lidových novin
- za 1. sv. války povolán na frontu, v září 1914 prohlášen za nezvěstného
POEZIE:
Po nás ať přijde potopa! (1901)
Radosti života (1903)
Karel Toman (1877 - 1946, vlastním jménem Antonín Bernášek)
- básník, redaktor Národních listů
- narodil se v Kokovicích na Slánsku v rodině rolníka
- nedokončil studia práv, hodně cestoval (Německo, Holandsko, Francie, Anglie)
- po 1. sv. válce žil v Praze, byl zaměstnán v knihovně Národního shromáždění
POEZIE:
Torzo života (1902)
Sluneční hodiny (1913)
Měsíce (1919)
Petr Bezruč (1867 - 1958, vlastním jménem Vladimír Vašek)
- protispolečenský buřič stojící mimo všechny básnické skupiny
- narodil se v Opavě v rodině profesora Antonína Vaška, slezského národ. buditele
- vystudoval gymnázium v Brně, studia práv v Praze nedokončil
- pracoval jako poštovní úředník v Brně
- za první sv. války vězněn pro podezření z protistátní činnosti
- 12 -
POEZIE:
Slezské písně (1909)


Jaroslav Hašek (1883 - 1923)
- přední český prozaik, jeden z hlavních představitelů pražské umělecké bohémy
- narodil se v Praze v rodině středoškolského profesora
- studia na gymnáziu nedokončil, učil se drogistou, později odmaturoval na obchodní
akademii
- pracoval jako bankovní úředník, pak toto povolání opouští a věnuje se výlučně psaní,
žije bohémským životem, sbližuje se s anarchisty, působí v několika časopisech
(Karikatury, Humoristické listy, Svět zvířat), obchoduje se psy, vystupuje jako
kabaretní konferenciér
- 1911 stál u zrodu recesistické Strany mírného pokroku v mezích zákona a také za ni
neúspěšně kandidoval
- během války se dostává do ruského zajetí, přechází k čs. legiím, vstupuje do Rudé
armády, po návratu je sledován policií, nedokáže si upravit své rodinné poměry,
uchyluje se do ústraní (Lipnice na Českomoravské vysočině), kde píše své
nejslavnější dílo
PRÓZA:
Trampoty pana Tenkráta (1912)
Můj obchod se psy (1915)
Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky (1912)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 - 1923)