Kosmas

Kosmova kronika česká

 Druhá kniha

 XXII

 Tehdy Konrád a Ota uslyševše, že se biskup pražský odebral ke Kristu, poslali pro bratra

Jaromíra, povolali ho zpět z Polska a odpásali mu pás rytířský, a on opět přijal duchovní roucho a

tonzuru. Mezitím kníže Vratislav, chtě se zajistit do budoucnosti a obávaje se, aby se bratr, až by se

stal biskupem, nespikl proti němu a řečenými bratřími, jal se v duchu sám u sebe rozjímati, jak jen

by ho mohl o biskupství připraviti. Toho času žil na dvoře knížecím jakýsi kaplan Lanc, ze Saska ze

vznešeného rodu pocházející, muž vysoce důstojný a velmi učený, povýšený na probošta kostela

litoměřického, mravy i životem ne v rozporu a hodností biskupskou. A poněvadž zůstával knížeti

vždy věrný, kníže všemožně o to stál, aby byl biskup pražský.

 Mezitím přijeli z Moravy Konrád a Ota, vedouce s sebou bratra Jaromíra, a snažně zaň prosili u

knížete, aby pamatoval na bratrství, pamatoval na otcovo ustanovení, pamatoval na otcovo

ustanovení, pamatoval na přísahy, jimiž jejich otec zavázal věrnost předáků, aby mu dalo své slovo,

že si po smrti biskupa Šebíře zvolí Jaromíra biskupem. On však byl mužem, který umí důmyslně a

lstivě přestírati a zastírati příčiny věcí. Tak jako liška neutíká tam, kam mrští ocasem, tak kníže něco

jiného podržel ukryto v srdci a něco jiného vyjevil bratřím ústy: „Nenáleží jedinému člověku

vyřizovati tuto věc, jež vyžaduje společné úvahy všech. Protože však zatím již větší díl lidu a

předáků vojska vytáhl do pole, nikde tuším se nebude lépe o tom jednati než u závor brány naší

země; tam budou přítomni všichni, jimž náleží rozhodnutí o volbě biskupa: starší tohoto národa,

předáci a hradští správci, i ti, kteří jsou lepší z duchovenstva.“

 (Kosmova kronika česká, Praha 1972, ukázka str. 104 – 106)

Interpretace ukázky:

1.       Jaká událost je popisována v ukázce?

 

3.       Charakterizujte osobnost knížete Vratislava II.

1033 - 1092

  1. Co se v textu dovídáme o kaplanu Lancovi?

 

 

5. Kdo měl podle Vratislava II. rozhodnout o volbě nového biskupa?

6. Jaká asi byla odpověď shromážděného lidu na Vratislavův záměr jmenovat Lance biskupem?

7. Vypište z textu přechodníkové konstrukce –

uslyševše

obávaje se

8. Vyjádřete vlastními slovy:

a) biskup pražský se odebral ke Kristu -zemřel

b) jal se v duchu sám u sebe rozjímati - modlit se, meditovat, přemýšlel...

c) kníže něco jiného podržel ukryto v srdci a něco jiného vyjevil bratřím ústy – lhal

 

d) větší díl lidu a předáků vojska vytáhl do pole –šli bojovat

 

Kosmova kronika:

1. Ze kterého období pochází kronika?

1119 - 1125

2. Jakým jazykem je dílo napsáno, jaký je originální název díla?

latinsky, Chronica Boemorum

  1. .Které období kronika zachycuje?

 

6.       Jakou formou je kronika napsána?

próza, epika, kronika, historická, er-forma

 

7.       Uveďte, z kolika částí se kronika skládá, co je v jednotlivých částech zachyceno?

I. bájné vypravování starců - příběhy z doby pohanské, tzn. báje, pověsti od počátků lidstva /potopa, o zmatení jazyků/ až po pokřtění Bořivoje a vládu Boleslava III.(Kosmův vzor panovníka) 

II. Z vyprávění věrohodných lidí - od Břetislava I. do smrti Vratislava II.

III. události, které Kosmas sám zažil - vláda Břetislava II. a jeho synů

  1. Napište informace, které víte o autorovi díla.

Kosmas (1045-1125) - diplomat, poté děkan kapituly sv.Víta, velmi vzdělaný, studoval v Lutychu. Měl ženu Božetěchu a syna.

 

9.       Uveďte jména Kosmových pokračovatelů.

Dalimilova kronika (1310 - 1314), psaná latinsky. Ve 106 kapitolách jsou vylíčeny dějiny od stavby babylónské věže a mytické počátky českých dějin (o Libuši, Přemyslu Oráčovi atd.) až po vládu Jana Lucemburského (1314). Autor zdůraznil potřebu statečnosti a národního uvědomění šlechty. Z knihy často zaznívá protiněmecký tón. Autor často mísí skutečné události a pověsti a mnohdy si vypomáhá fantazií. Kronika je psána veršem (pozie).

Zbraslavská kronika (1305 - 1339) autory jsou opati kláštera Ota a Petr Žitavský. Byla napsaná česky.

10. Jaké znáte další středověké kroniky?

Polská kronika - Cronicae Polonorum (1112-1116), 

Církevní dějiny Anglů (autor Beda Ctihodný), 

Saxo Grammaticus - Skutky Dánů

Pověsti dávných let neboli Nestorův letopis - kronika Kyjevské Rusi