Staroslověnská literatura

Staroslověnské písemnictví

Počátky spjaty s příchodem Konstantina a Metoděje z Byzance na Velkou Moravu 863,na žádost knížete Rastislava, který si potřeboval upevnit postavení před Franckou říší. Cíle jejich mise kulturní (vytvořit základy slovanského písemnictví) náboženský (rozšířit křesťanství) politický (pomoci v obraně před Franckou říší). Oba hlásali víru v jazyce srozumitelném širokým vrstvám, měli zorganizovat moravské křesťanství a vytvořit základy slovanské vzdělanosti. Měli také co nejrychleji vyškolit co nejvíce domácího duchovenstva pro pomoc panovníkovi udržet Velkou Moravu proti nároku franckých kněží. Vypracovali jazyk STAROSLOVĚNŠTINU (nejstarší doložený spisovný jazyk na našem území z nářečí makedonsko-bulharského, postupně se rozšířila až do Srbska) a písmo HLAHOLICI (písmo vytvořené na základě malých písmen řecké abecedy plus nové znaky, později přepracovaná na Hlaholici=>azbuka). Na Velkou Moravu přinesli překlady některých náboženských textů. Tím byla staroslověnština povýšena na kulturní jazyk a mohly se v ní konat náboženské obřady.

Nejstarší texty

Proglas

Veršovaná promluva k překladu evangelia, autorem asi Cyril. V díle je zdůrazněna potřeba mateřského jazyka a vzdělanosti.

Život Konstantinův a Život Metodějův

Dílo je obhajobou jejich učení, bez prvků zázraku, zaměřeno životopisně. Život Konstantinův popisuje příchod Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu, kde měli šířit křesťanství v jazyku staroslověnském.

Legenda o sv.Václavovi

První staroslověnská legenda. Napsaná po zavraždění sv.Václava. Dílo má prostý jazyk i styl.

 

Dále vznikaly překlady částí Bible a různé náboženské a právnické texty (Zákon sudnyj l´judem). Po smrti Cyrila a Metoděje byli jejich žáci pronásledováni a staroslověnská kultura upadala, až po vyhnání posledních staroslověnských mnichů ze Sázavského kláštera roku 1097 definitivně zanikla.